čtvrtek 15. července 2010

Období deštů na ostrově Jeju

O víkendu jsme měli volno, takže jsem se rozhodli, že pojedeme na tři dny na ostrov Jeju. Říká se, že kdo byl v Jižní Koreji a nebyl na ostrově Jeju, jakoby v Koreji nebyl.

Ostrov Jeju leží přibližně 85 km od pobřeží Jižní Koreje a lze se tam tedy dostat buď lodí nebo letadlem. My zvolili letadlo. Letěli jsme s místní společností Jeju Air za 164000 korejských wonů, což je v přepočtu cca 164 amerických dolarů a tedy kolem 3000 kč.

Ze Soulu jsme odlétali v pátek 9.7. v 19:10, čistý let trval asi hodinku. Po příletu jsme měli rezervované auto a ubytování. Cena za ubytování a auto na 3 dny byla 62000 wonů, tedy 1200 kč!

Na letišti na nás čekal Hyundai Sonata s automatickou převodovkou a GPS přijímačem s uhlopříčkou 7 palců.



Jeju ostrov jako jediná část Jižní Koreje leží již v subtropickém pásu, jen škoda, že je zde období deštů, takže nám celé tři propršelo. Ostrov vznikl vulkanickou činností, střed ostrova tvoří sopka s nadmořskou výškou 1950 m.n.m. Bohužel jsem na vrchol nemohli vyjít kvůli špatnému počasí.

Navštívili jsme lávové tunely, kudy tekla láva, nádherné vodopády, lávové útesy. Viděli jsme ženy, které se živím potápěním a lovením mořských živočichů.



Největším lákadlem pro nás byla tzv. Mysterious Road. Místo, kam přijedete autem, zařadíte neutrál a místo z kopce se rozjedete do kopce. Cesta k tomuto neuvěřitelnému úkazu trvala asi hodinu a půl autem. Když jsme tam přijeli, zařadili neutrál a skutečně jsem se rozjeli do kopce.




Nejdřív jsme si mysleli, že je to způsobeno magnetismem, dokonce se Zbyškovi i zpomalovali hodinky, jenže šlo jen o optický klam!!!

středa 7. července 2010

Muzeum korejské války a olympijský park

V neděli bylo nádherné počasí, konečně jsme v Seoulu také uviděli slunce a protože v neděli byl volný den, rozhodli jsme se navštívit muzeum památky na korejskou válku. Shodou okolností je to tenhle rok právě 60 let od invaze severní koreje do jižní v roce 1950.


V pondělí jsme poté navštívili Olympijský park. Olympiáda se v Seoulu konala v roce 1988. Po zkušenosti z Barcelony jsem čekala, že olympijský park bude prázdný, ale opak byl pravdou. Lidé zde sportoviště využívají a sportují v přilehlém parku. Když jsme všichni pak pozdravili ostrahu tenisových kurtů "annyeonghaseyo", neodolali a pustili dovnitř!

Trochu kultury

Minulý čtvrtek přišly monzunové deště, z nebe pršely provazy horkého deště, nic takového jsem ještě nezažila, připadala jsem si trochu jako v pařeništi, ale naštěstí v sobotu přestalo pršet a právě na sobotu byl připraven výlet do Unescem chráněné památky paláce Changdeokgung. Bohužel mně došla baterie ve foťáku, takže jsem nemohla vyfotit hlavní budovu.



Prohlídce paláce ovšem předcházelo zkoušení tradičních korejských kostýmů Hanbok, kreslení a tzv. Tea Ceremony neboli jak správně pít čaj.